Historie

Přehled významných událostí v historii ostrova:

4 000 př. Kr.

Z této doby pocházejí první zmínky o osídlení ostrova. První obyvatelé byli lovci a žili ve vápencových jeskyních. Pravděpodobně přišli z Iberského poloostrova.

1 400 př.Kr. - 1 200 př. Kr.

Začátek talayotské kultury, která byla pojmenována především podle pozoruhodných megalitických staveb, které po sobě zanechala - Talayots (strážní věže). Mekkou talayotské kultury se však stala sousední Menorca. Tehdejší obyvatelé ostrova se živili převážně pastevectvím, zemědělstvím, lovem, rybolovem a sběrem lesních plodů, později převládá pirátství. Domorodci se odvážně vrhají na cizí lodě, které s úspěchem potápějí. Ostrované používali typickou místní zbraň - prak, kterým stříleli na nepřátele kameny. Kartáginci zde zakládají ve 3. tisíciletí př. Kr. své námořní základny, jejich preferovaným ostrovem však byla sousední Ibiza. Féničané a Řekové připlouvají na ostrov od roku 1 200 př. Kr. a zakládají své osady. Baleáry se stávají součástí kartaginského obchodního impéria, vznikají první přístavy.

123 př. Kr.

V roce 123 př. Kr. však připlul na ostrov římský konzul Quintus Cecilius Metellus. Údajně prý obalil své lodě kůží, aby je ochránil před nárazy kamenů, které po něm vrhali domorodci. Quintus Cecilius Metellus si však ostrov podmanil a připojil ostrov k Říši římské. Římané oba hlavní ostrovy pojmenovali Balearis Major (větší) a Balearis Menor (menší). Později se z těchto názvů vyvinulo pojmenování Mallorca a Menorca. Za římské nadvlády byla založena první města a vznikly velmi hodnotné antické památky, které ještě dnes můžete najít na severu ostrova (např. římský amfiteátr v Alcúdii). Římané se zasloužili o rozvoj infrastruktury, za jejich vlády bylo založeno hlavní město Palma de Mallorca, začali s pěstováním olivovníků a dalších plodin. Nadvláda Římanů trvá přibližně 500 let a končí se zánikem římského impéria.

455-534 po Kr.

Přicházejí Vandalové a ničí velkou část památek na ostrově. Nastává období úpadku.

534 po Kr.

Baleáry se stávají součástí Východořímské říše. Památek z byzantského období se však mnoho nezachovalo.

903 po Kr.

Nadvlády se ujali Arabové a Mallorca se stává součástí Cordóbského kalifátu. Maurové zanechávají své stopy ve všech oblastech života, jejich vlivy najdeme dodnes v oblasti jazyka, kultury i architektury. Jejich nadvláda trvala cca. 4 století.

1229

31. 12. 1229 se připlouvá na ostrov král Jakub I. Aragonský, zvaný "dobyvatel". Jeho armáda se prý skládala asi z 16 000 mužů. Vylodilo se 500 lodí. Mallorca se dostává pod španělskou nadvládu.

1276

Král Jakub II. vyhlašuje nezávislé Mallorské království. Bylo to období svobody a ekonomické prosperity. Království však přetrvalo pouze do roku 1349, kdy král Jakub III. prohrál bitvu proti Petrovi VI. Aragonskému. Ostrov byl poté přičleněn k Aragonskému království. Po sjednocení Aragonie a Kastilie ztrácí Mallorca po dlouhá staletí svou samostatnost a stává se součástí Španělského království. V této době prožívají obyvatelé ostrova obrovskou bídu a mnoho domorodců odchází do emigrace.

1500

Baleáry jsou opomíjeny v době, kdy Španělsko objevuje tzv. Nový svět. Pozornost obchodníků se přesouvá přes Atlantik a baleárské přístavy zůstávají prázdné. Období pirátských nájezdů a bídy.

1838/39 Frederik Chopin a George Sandová navštívili ostrov Mallorca a proslavili vesničku Valldemosa. 1936 I Mallorcu postihla španělská občanská válka a diktatura generála Franca. Průvodním znakem byl zákaz "mallorštiny" neboli katalánského dialektu, kterým hovoří obyvatelé ostrova. 1950 Na ostrově se pomalu začíná rozvíjet oblast cestovního ruchu. Počátek zájmu turistů o Mallorcu souvisí s hospodářským oživením ve střední Evropě. 1976 Generál Franco umírá a na trůn nastupuje král Juan Carlos. Je zavedena konstituční monarchie a postupně nastolena demokratizace společnosti. 1983 Mallorca získává nezávislost a byla vytvořena autonomní komunita a vláda Baleárského souostroví.