Hlavní město Baleárského souostroví leží ukryto ve stejnojmenném zálivu a je nejdůležitějším přístavem ostrova. Okolí města se stalo významným střediskem turistického ruchu, na nedalekém moderním letišti přistává v sezóně přibližně každou minutu jedno letadlo z nejrůznějších koutů Evropy.
Palma de Mallorca byla založena v roce 123 př. Kr. Římany a stala se významným střediskem obchodu v západním Středomoří. Po krátké nadvládě Vandalů dobyli město v roce 903 Arabové. Za jejich vlády získala Palma titul hlavního města ostrova a byla pojmenována Medina Mayurca. V té době prožívalo město největší rozkvět, bylo postaveno mnoho staveb v maurském stylu. Dodnes se zachoval překrásný arabský palác Almuidana. Město bylo opevněno hradbami a v centru se nacházela maurská mešita. Na jejím místě stojí dnes slavná gotická katedrála. V roce 1299 končí období maurské nadvlády, město dobývá král Jakub I. aragónský. Po letech arabské nadvlády je patrná nenávist k tomuto národu. Křesťané zničili celou řadu maurských kulturních památek, plameny požáru pohřbily i slavnou mešitu. Za vlády Jakuba III. v roce 1349 bylo království připojeno ke koruně aragonsko-katalánské.
Palma se stala významnou metropolí Středomoří. Do města přijížděli námořnici, obchodníci, kartografové a řemeslníci z celé Evropy. Námořní flotila měla k dispozici 300 lodí a posádku o 35 000 mužích. Lodě s vlajkou Palmy často kotvily ve španělských, italských a severoafrických přístavech a vyplouvaly i do Flander a Anglie. Město dosáhlo již podruhé obrovského rozkvětu, byly postaveny nejkrásnější architektonické památky. Budova burzy - La Lonja, gotická katedrála a starobylé panské domy s dekorativními vnitřními dvorky (patio) svědčí o tehdejším bohatství města. V 16. století se dostala Palma pod nadvládu tureckého piráta Rudovouse a příkoří a zvůle trvala až do roku 1571. Začátkem 19. století se Palma stává nejdůležitějším přístavem Baleárů, lodě přivážejí zboží i z Karibiku, Filipín a Afriky. Díky přívalu francouzských emigrantů v době Velké francouzské revoluce se domorodci naučili výrobě látek. Poslední nepokoje zažila Palma v době španělské občanské války (1936-39), která způsobila krveprolití i na ostrovech. Od šedesátých let prožívá město obrovský rozmach v oblasti cestovního ruchu a předměstí města se změnilo v obrovské turistické středisko s rozvinutou infrastrukturou. Dnes má Palma de Mallorca přibližně 300 000 obyvatel, což představuje asi polovinu obyvatel ostrova. Přes množství nešťastných zásahů do rázu krajiny v okolí města zůstalo zachováno historické jádro Palmy, které představuje směs mnoha stavebních slohů a kulturních vlivů.
Úzké stinné uličky, městské domy se zajímavou fasádou, dřevěnými okenicemi, lucerničkami a romantickými vnitřními dvorky s bohatou výzdobou dotvářejí romantickou atmosféru města. V historickém centru najdete spoustu vyhlášených restaurací, příjemných kavárniček i barů a galerií. Město bylo vždy obrovským zdrojem inspirace pro umělce, tvořil zde i známý španělský malíř a grafik Joan Miró. Pěší zóny ve městě přímo vyzývají k večerním procházkám. Ulice La Rambla a Paseig des Born byly dříve pouhé přírodní kanály na odvod dešťové vody do moře. Dnes ožívají hlavně večer a jsou významným centrem dění.
Dominantou Palmy je samozřejmě majestátní, pozdně gotická katedrála z 13. století, která byla postavena na důkaz vítězství křesťanství na místě bývalé maurské mešity. Zcela dokončena byla však až v 17. století. Existuje zajímavá legenda o vzniku této katedrály. Když plul král Jakub I. se svou flotilou k Baleárským ostrovům, zastihla ho na moři obrovská bouře. Mezi posádkou vládl zmatek a strach ze smrti. Jakub se začal na palubě modlit k panence Marii. Poté bouře náhle ustala a král slíbil své zachránkyni krásnou katedrálu na nejhezčím místě ostrova. Jak slíbil, tak učinil. Dnes se Palma pyšní stavbou, která patří k pěti nejkrásnějším katedrálám ve Španělsku.
Katedrála byla postavena ze žlutého mallorského pískovce ze Santanyí. Je 44 metrů vysoká a 161 metrů dlouhá. Interiér chrámu je díky velkým vitrážím nádherně prosluněn a proto je stavba často nazývána "katedrálou světla a prostoru". Katedrála La Seo je impozantní budovou s opěrnými oblouky a pilíři, věžemi vysokými více než 60 metrů a zvonicí s devíti zvony. Klenba střední lodi (110 metrů) je nesena 14 asi štíhlými sloupy, které měří 20 metrů. Velká rozeta v apsidě (15. století) je sestavena z 1236 jednotlivých barevných sklíček a má průměr 11 metrů. Z terasy nad jižním portálem (Puerta del Mirador) se dopoledne naskýtá velmi krásný pohled na město a záliv. Katedrála vznikala po dobu čtyř století ze zdiva bývalé mešity. Základní kámen položil král Jakub I. po kapitulaci arabských vojsk 1.1.1230. Roku 1604 byly dokončeny práce na hlavním portálu. Na jeho rekonstrukci se podílel světoznámý katalánský architekt Antonio Gaudí, který se proslavil především svými kultovními stavbami v Barceloně. Katedrála má tři brány: mirador, l´Almoina a portal major. Brána mirador se otvírá směrem k zátoce, korunují ji sochy gotického umělce Guillema Sagrery. Branou l´Almoina se vstupuje do katedrály, je z doby pozdní gotiky. Brána portal major je postavena v renesančním stylu.
Bývalý arabský alcázar, později rezidence aragonských králů, slouží dnes španělskému králi Juanu Carlosovi v době jeho pobytu na ostrově jako úřední sídlo. Dnešní průčelí paláce (15. století) tyčící se nad zahradou S´Hort del Rei (Královská zahrada) v sobě spojuje maurské a křesťanské prvky. Arkádami zdobené nádvoří s gotickou kaplí Svaté Anny pochází ze 13. století.
Elegantní kruhová stavba se strohými zdmi a světlým nádvořím, členěnými poschoďovými lodžiemi se tyčí nad městem. Královský hrad, dokončený v roce 1309 za krále Jakuba II., sloužil v pozdějších staletích jako pevnost a vězení. Nejkrásnější pohled na město se odtud naskýtá pozdě odpoledne.
Námořní burza v Palmě de Mallorca, vystavěná v letech 1426 - 1451, je mistrovským dílem Guillerma Sagrery. Velká, bohatě zdobená gotická okna osvětlují elegantní vnitřní prostor (24 x 40 metrů) se šesti spirálovitě točenými sloupy nesoucími klenbu. Lonja slouží jako reprezentační prostory pro výstavy starého i moderního umění.